Oznamy farnosti v Boršicích u Blatnice 2. prosince 2018

Minulý víkend se při zvláštní sbírce
na potřeby našich kostelů vybralo celkem:
v Boršicích – 9 139 Kč,-
na Suchově – 2 296 Kč,-
na Nové Lhotě – 3 044 Kč,-.
Všem dobrodincům patří upřímný Pán Bůh zaplať.

Kulturní komise a farnost Boršice u Bl.
Vás všechny srdečně zvou na Mikulášskou nadílku s následným rozsvícením vánočního stromu
v neděli 02.12. v 16:00 hod.

Mikulášská nadílka proběhne
v kostele sv. Kateřiny v Boršicích u Bl.
a pak se v průvodu přesuneme k Obecnímu úřadu,
kde se slavnostně rozsvítí vánoční strom.
Všechny děti prosíme,
aby si na tuto akci donesly sebou lucerničky.

Pravidelné návštěvy nemocných
budou v naší obci
příští pátek 07. prosince od 9:00 hod.

V pátek 07. prosince v 19:15 hod.
po dětské mší svaté v Boršicích
jste všichni srdečně zváni na pobožnost „Večer chval“.

Farnost Boršice u Blatnice
pořádá ve dnech od 07. do 09. prosince 2018
výstavu Betlému na Domku lidových tradic.
Kdo z farníků je ochotný zapůjčit Betlém k výstavě,
ať ho přinese do čtvrtku 06. prosince
k paní M. Kramárové
nebo paní M. Durčákové nebo paní A. Gorošové (č. 102).

Je již možné zapisovat úmysly mši svatých na rok 2019,
kromě letních měsíců června, července a srpna.

Na nástěnce před kostelem
je již vyvěšeny rozpis příležitosti ke svátosti smíření
v našich farnostech
před letošními vánocemi.

Na základě svědeckých vypovědí
byl sestaven předběžný seznam biřmovanců,
kteří byli biřmování v Boršicích 28.10.1990.
Tento seznam je k nahlédnutí v zadu na stolečku pod kůrem. Prosím dotyčné, kteří byli v ten den biřmování,
popřípadě někoho z jejich rodiny,
aby zkontrolovali správnost tohoto seznamu.
Případné připomínky prosím nahlásit v zákristii.

Oznamy v Suchově 2. prosince 2018

Minulý víkend se při zvláštní sbírce
na potřeby našich kostelů vybralo celkem:
v Boršicích – 9 139 Kč,-
na Suchově – 2 296 Kč,-
na Nové Lhotě – 3 044 Kč,-.
Všem dobrodincům patří upřímný Pán Bůh zaplať.

Pravidelné návštěvy nemocných
budou v naší obci
příští pátek 07. prosince od 12:00 hod.

V pátek 07. prosince v 19:15 hod.
po dětské mší svaté v Boršicích
jste všichni srdečně zváni na pobožnost „Večer chval“.

Je již možné zapisovat úmysly mši svatých na rok 2019,
kromě letních měsíců června, července a srpna.

Na nástěnce před kostelem
je již vyvěšeny rozpis příležitosti ke svátosti smíření
v našich farnostech
před letošními vánocemi.

Na základě svědeckých vypovědí
byl sestaven předběžný seznam biřmovanců,
kteří byli biřmování v Boršicích 28.10.1990.
Tento seznam je k nahlédnutí v zadu na stolečku pod kůrem. Prosím dotyčné, kteří byli v ten den biřmování,
popřípadě někoho z jejich rodiny,
aby zkontrolovali správnost tohoto seznamu.
Případné připomínky prosím nahlásit v zákristii.

Oznamy farnosti v Nové Lhotě 2. prosince 2018

Minulý víkend se při zvláštní sbírce
na potřeby našich kostelů vybralo celkem:
v Boršicích – 9 139 Kč,-
na Suchově – 2 296 Kč,-
na Nové Lhotě – 3 044 Kč,-.
Všem dobrodincům patří upřímný Pán Bůh zaplať.

Pravidelné návštěvy nemocných
budou v naší obci
příští čtvrtek 06. prosince od 9:00 hod.

V pátek 07. prosince v 19:15 hod.
po dětské mší svaté v Boršicích
jste všichni srdečně zváni na pobožnost „Večer chval“.

Je již možné zapisovat úmysly mši svatých na rok 2019,
kromě letních měsíců června, července a srpna.

Na nástěnce před kostelem
je již vyvěšeny rozpis příležitosti ke svátosti smíření
v našich farnostech
před letošními vánocemi.

Nedělní liturgické texty

Nedělní liturgické texty na 16.12.2018
3. neděle adventní

1. ČTENÍ Sof 3,14-18a

Hospodin plesá nad tebou v radosti.

Čtení z knihy proroka Sofoniáše.

   Jásej, siónská dcero, zaplesej, Izraeli, raduj se a vesel celým srdcem, jeruzalémská dcero! Zrušil Hospodin tvůj trest, odstranil tvé nepřátele, uprostřed tebe je Hospodin izraelským králem, zla se už neboj! V onen den bude řečeno Jeruzalému: Neboj se, Sióne, ať nejsou tvoje ruce malátné! Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe, hrdina, vítěz, plesá nad tebou v radosti, obnovil k tobě svou lásku, s veselím nad tebou jásá jako ve dnech svátku.

Iz 12,2-3.4bcd.5-6 Odp.: 6

Odp.: Plesejte a jásejte,neboť nad vámi vládne Svatý Izraele.

Bůh je má spása!
Bez obavy mohu doufat.
Hospodin je má síla a statečnost, stal se mou spásou.
S radostí budete vážit vodu z pramenů spásy.

Odp.

oslavujte Hospodina,
vzývejte jeho jméno!
Hlásejte mezi národy jeho díla,
zvěstujte vznešenost jeho jména!

Odp.

Zpívejte Hospodinu, neboť učinil velkolepé věci,
ať je to známo po celé zemi!
Plesejte a jásejte, obyvatelé Siónu, neboť nad vámi vládne Svatý Izraele.

Odp.

2. ČTENÍ Flp 4,4-7

Pán je blízko.


Čtení z listu svatého apoštola Pavla Filipanům.

Bratři!

   Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se! Vaše ušlechtilost ať je známá všem lidem. Pán je blízko. O nic nemějte starost! Ale ve všem předkládejte Bohu své potřeby v modlitbě a prosbě s děkováním.

   Pak Boží pokoj, který převyšuje všecko pomyšlení, uchrání vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši.

EVANGELIUM Lk 3,10-18

A co máme dělat my?

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

   Lidé se ptali Jana (Křtitele): „Co máme dělat?“

   Odpovídal jim: „Kdo má dvoje šaty, ať se rozdělí s tím, kdo nemá žádné. A kdo má něco k jídlu, ať jedná stejně.“ Přišli také celníci, aby se dali pokřtít, a ptali se ho: „Mistře, co máme dělat?“ On jim odpověděl: „Nevybírejte víc, než je stanoveno.“ I vojáci se ho ptali: „A co máme dělat my?“ Odpověděl jim: „Na nikom se nedopouštějte násilí, nikoho nevydírejte, buďte spokojeni se svým žoldem.“

   Lid byl plný očekávání a všichni uvažovali o tom, zdali Jan není Mesiášem. Jan jim všem na to říkal: „Já vás křtím vodou. Přichází však mocnější než já; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u opánků. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. V ruce má lopatu, aby pročistil (obilí) na svém mlatě a pšenici uložil na sýpce; plevy však bude pálit ohněm neuhasitelným.“

   
Dával lidu ještě mnoho jiných napomenutí a hlásal mu radostnou zvěst.


Zdroj: www.katolik.cz

Téma týdne

Téma týdne
Cesta životem bývá plná překážek
S přáteli jsme se vydali na společnou dovolenou. Před námi byla daleká cesta. A protože jsme se těšili na to, co nás čeká, nepřipouštěli jsme si žádné velké potíže. Realita ale byla jiná.
8. 12. 2018, Rh

S přáteli jsme se vydali na společnou dovolenou. Před námi byla daleká cesta. A protože jsme se těšili na to, co nás čeká, nepřipouštěli jsme si žádné velké potíže. Realita ale byla jiná. Cestou nás v noci potkala bouřka s nepříjemným lijákem, díky kterému jsme neviděli na krok, i když stěrače stíraly jak o závod. Pak nás čekaly několikahodinové kolony, kdy jsme stáli na místě, popřípadě jsme jen lehce popojížděli. Několik objížděk, zákazů vjezdu a nechyběl ani nesympatický pokyn GPS: „Přepočítávám… až to půjde, otočte se do protisměru.“ Ani defekt na autě nás neminul, a tak jsme do cíle dorazili se značným zpožděním, značně unavení, ale zároveň s velkou radostí. Byli jsme rádi, že jsme cestu v půlce nevzdali a rádi na tu cestu vzpomínáme. Také i proto, že jsme zakusili solidaritu a vzájemnou pomoc. Užili jsme si pak krásnou společnou dovolenou.

Jak podobná byla ta cesta našemu životu. Někdy si překážky, které nám brání jít dál, způsobujeme sami. Když si například myslíme, že jsme „mistry světa“, nezajímají nás problémy druhých, máme z něčeho strach, jsme závislí na čemkoli, nechce se nám druhým odpustit nebo je přijmout v jejich jinakosti…

Jiné překážky, které nám brání jít dál, nám mohou způsobit druzí lidé, někdy i velmi blízcí. Když jsme opouštěni, když nás zradí přítel, když nám někdo způsobí zranění, díky kterému se nemůžeme pohnout dál, a tak se ochromeni zastavíme na cestě.

Na naší cestě ale nejsme sami. Náš dobrý Bůh touží po tom, aby se každý z nás s ním setkal a byl šťastný. Je dobré za ním jít, protože on slíbil, že bude stále s námi a bude nám pomocí po celý náš život. Na nás je, abychom mu připravili cestu, abychom odstranili to, co nám brání vnímat jeho blízkost. A je-li nám tak těžko, že nemůžeme dělat vůbec nic, seberme síly a řekněme: „Pane, přijď.“

Advent je na odstraňování překážek čas příhodný, protože především je to čas ztišení. Je to čas krátký, kéž nám neproklouzne bez povšimnutí.

Tuto službu poskytuje www.vira.cz.

Pastýřský list k Velikonocům 2018

Drazí bratři a sestry,

Kristus zvítězil! Zvítězil nejen nad smrtí, když třetího dne po svém ukřižování vstal z mrtvých, ukázal se svým učedníkům a mnoha dalším. On zvítězil nad smrtí proto, že před tím přemohl ďábla a zvítězil nad hříchem. Jeho vítězné tažení pokračuje ve všech, kteří křtem vstoupili do jeho smrti, byli zbaveni hříchu, který je příčinou smrti, dostali účast na jeho božském životě. On, vítěz nad hříchem i nad smrtí, už od křtu přebývá v nás. My jsme sice slabí a podléháme různým pokušením, protože žijeme ve svém těle uprostřed světa, ale v nás žije Vítěz.
Jestliže jsme se v postní době cvičili v důvěrném vztahu k Bohu a často jsme k němu volali, aby nás v naší slabosti posilnil, aby v nás a skrze naše srdce, které jsme mu odevzdali, miloval ty, které sami milovat nedokážeme, aby s námi nesl kříže, které jsou pro nás těžké, pak v době velikonoční jsme pozváni, abychom měli podíl na Kristově vítězném tažení světem. Začít musíme opět u sebe. Především nově uvěřme, že Kristus, ten slavný vítěz nad smrtí a přemožitel pekelných mocností, je v nás. Dejme mu v sobě prostor, dejme mu to místo, které mu patří, aby byl středem naší pozornosti, ne zapomenutý někde v koutě, na něhož si vzpomeneme jen, když je nám zle. Vychutnávejme si tu čest, které se nám dostalo jeho přítomností. Nebojme se z toho radovat a nestyďme se o tom mluvit.

Nejsme ještě v nebi a každý si vlečeme své kříže a slabosti, zlozvyky. Přepadají nás různá pokušení, jak už to k životu patří. Jako velikonoční lidé však na zkoušky a pokušení nemusíme být sami. Vítěz je nejen s námi, na naší straně, ale přímo v nás. Počítejme s ním. Nechejme ho zvítězit i v nás nade vším, co spoutává a omezuje. Už opravdu nemusíme být nesvobodnými otroky svých zlozvyků či starých chyb a špatných vztahů, už nemusíme tak často prohrávat v mravním boji a bát se překážek, které sami neumíme překonat. Stačí v každé těžké chvíli, kterou neumíme zvládnout dobře sami, říkat:

Ježíši, který jsi absolutním vítězem nad zlem, přemoz toto zlo ve mně.

Apoštolové dostali úkol vydávat svědectví o Zmrtvýchvstalém. Dnes je to úkol pro každého z nás. Jestli Kristus vítězí nad zlem v nás, stáváme se svědky jeho vítězství i pro naše okolí. Jeho vítězná přítomnost mění i naši tvář, která získává Kristovu podobu, a lidem z našeho okolí umožňuje setkání se Zmrtvýchvstalým v nás.
Ani z apoštolů se nestali andělé, ale zkušenost osobní proměny učinila jejich svědectví věrohodným. Petr, který Krista zapřel, nejen zakusil odpuštění, ale přijal dokonce pověření vést společenství církve. Opakovaná zkušenost odpuštění, Kristovy lásky a jeho vítězství nad naší ubohostí je i dnes pozváním do společenství církve. Když emauzští učedníci potkali na cestě Krista a poznali ho při lámání chleba, spěchali do společenství. Každá pravá zkušenost se Zmrtvýchvstalým přivádí do církve a zve k aktivnímu zapojení do farnosti. Tam nás, stejně jako emauzské učedníky, čeká nové setkání s vítězným Kristem. Ten, který řekl, že bude uprostřed těch, kteří jsou v jeho jménu, se po vzkříšení opakovaně zjevuje ve společenství apoštolů. Velikonoční církev je pak společenstvím nejen v rovině lidské, přátelské, ale i božské, protože je tajemným tělem Kristovým a znamením jeho přítomnosti pro svět.

Setkání se Zmrtvýchvstalým ve společenství přitahovalo věřící v Krista každou neděli. I Vás si dovoluji pozvat do shromáždění církve nejen kvůli tomu, že jde o naši nedělní povinnost, ale především kvůli příležitosti setkat se s Kristem a vytvářet spolu s ostatními svaté společenství církve, tajemného Kristova těla, které je pro okolní svět viditelným znamením Kristovy přítomnosti a živým svědectvím jeho vítězství, které přináší naději světu. Pokud se bez vážného důvodu nepodílíme na vytváření živého společenství církve, oslabujeme její přítomnost ve světě. Přitom musíme uznat, že svět má na naše svědectví právo. Rád bych Vás proto pozval ke mši svaté i v jiné dny, než neděle, abyste pro sebe čerpali posilu a povzbuzení a zároveň vydávali světu svědectví. Na naší aktivitě bude záležet, jestli současný svět uvidí živou církev a bude mít možnost setkat se v našem společenství s vítězným Kristem. I to je misie, i to je velikonoční svědectví o Zmrtvýchvstalém, které jsme posláni vydávat.

Blahopřeji Vám ke vznešenému úkolu vydávat svědectví o přítomnosti vítězného Krista a pověření přinášet dnešnímu světu skutečnou naději. Děkuji všem, kteří se umějí radovat z přítomnosti Zmrtvýchvstalého ve svém srdci a nechávají ho v sobě vítězit nad zlem. Všem přeji mnoho radostných zkušeností z vítězství Krista v nás. Těším se na Vaši spolupráci při vydávání svědectví o Zmrtvýchvstalém našemu okolí.

Velikonoční radost ať naplní každého z Vás a radost z Hospodina ať je Vaší silou! K tomu ze srdce žehná

arcibiskup Jan

Pastýřský list pro první postní neděli 2018

Drazí bratři a sestry,

z evangelia jsme slyšeli, že Duch vedl Ježíše na poušť. Vede Duch Svatý i nás? Kam nás chce Duch vést v postní době? Umíme ho slyšet? Jak je to s jeho vedením? Někteří lidé nepřemýšlejí o duchovních věcech, i když jsou křesťany. Možná se snaží být dobří a plnit povinnosti, ale zůstávají se svým životem sami. To je škoda. Jestli si nás Bůh tak zamiloval, že se kvůli nám stal člověkem a za nás umřel, abychom my mohli věčně žít, bylo by dobře přátelství s ním více rozvinout. Vnímat jeho přítomnost, být pozorný k jeho vedení, prožívat radost z jeho blízkosti a zakoušet dobrodružství společné cesty.

V době Velkého postu si obvykle dáváme nějaká předsevzetí, snažíme se o kající a dobré skutky, odnaučujeme se zlozvykům či procvičujeme ctnosti. Našim cílem však není dokonalost podle nějakého daného vzoru, nýbrž splnění toho, co od nás Bůh očeká- vá. Každý jsme jiný a Bůh to ví. On jediný zná naši osobní cestu. Základní rysy toho, co od nás Bůh čeká, jsou pro všechny stejné. Všem dal pravidla svých přikázání, od všech čeká, že budou plnit své povinnosti jako členové rodiny či církve, povinnosti pracovní nebo občanské. Každému dal svědomí, abychom je poslouchali. Svědomí je přece Boží hlas v srdci člověka. Také andělu strážnému říkáme v modlitbě: na tvá vnuknutí pozor dávám. Ano, andělé jsou Božími posly, kteří připravují cestu pro Ducha Svatého, který pak působí v duši, když ona říká andělovu poselství jako Maria své ano. Jeho působením se i v nás stává Bůh novým způsobem přítomný, když žijeme Boží slovo. Isvětci nás učí, že přijímat a uskutečňovat podněty Ducha Svatého je nejlepší cestou k našemu posvěcení.

Čím začít? Uvěřit, že mě Bůh miluje a rozhodnout se nikdy mu neříkat NE. O některých věcech víme docela jasně, že je Bůh chce, či nechce. Odmítnout hřích a plnit povinnosti. Když poslechneme v jasných věcech, můžeme počítat s tím, že nám Bůh ukáže další cestu.

Ne každý nápad je od Boha. Proto je třeba rozlišovat. K tomu použijeme jednoduchá pravidla: Protože Bůh si nikdy neprotiřečí, Duch Svatý od nás nemůže svým vnuknutím žádat něco, co by bylo proti Božímu slovu, učení církve či povinnostem našeho povolání. Boží vnuknutí může zpočátku probouzet strach, ale když ho přijmeme, naplní nás pokojem a pocitem pokory. Některá vnuknutí nevyžadují žádné rozvažování, když vedou například k tomu, abychom věc, která je naší povinností, dělali pečlivě, s dobrým úmyslem, z lásky. Pokud nás vnuknutí vede k něčemu nezvyklému, je třeba zvážit, jestli je to rozumné, jestli to neodporuje našim povinnostem, jestli se nám opravdu zdá, že jde o Ježíšův hlas, jestli v sobě cítíme pokoj, když s ním souhlasíme. Pokud jde o věci závažné, pak je třeba to vidět a vážit s někým jiným, například se zpovědníkem. Taková porada může nejen chránit před chybou, ale také vést k pokoře a pokoji duše.

Díky poslušnosti Bohu i v maličkých věcech můžeme na duchovní cestě udělat větší pokrok, než za léta úsilí, které jsme si stanovili sami. Věrnost malým věcem přitahuje velké. Když si však uvědomíme, že jsme nějaké vnuknutí Ducha zanedbali, není třeba klesat na mysli, ale pokorně odprosit Pána a prosit o víc věrnosti. Když se zdá, že jsou před námi těžké věci, na které nemáme dost sil, řekněme mu s jednoduchostí a důvěrou: Pane, já na to nemám, ale když to opravdu chceš, dej mi k tomu sílu a já jdu do toho. Když máme mluvit, poprosme kratince: Dej mi, Pane, svého Ducha. Mluv skrze mne ty, ať se ukáže tvá moudrost. Když nedokážeme někoho milovat: V této situaci, Pane, neumím milovat, ale ty to dokážeš. Já ti dám k dispozici své srdce a ty v něm miluj. Když přijde nějaký kříž: Pane, nikdo není větším odborníkem na nesení kříže, než ty. Nes ho se mnou.

Abychom lépe vnímali Boží blízkost během dne, je třeba si udělat každý den chvilku na důvěrné setkání s ním v modlitbě. Vejít do hlubiny svého srdce a tam se s ním setkat. Tak se ztišit a zmlknout, abychom mohli slyšet jeho hlas. Vychutnat jeho blízkost a přátelství. Najít odvahu lišit se od světa a být v postoji lásky. Když se někdy zdá, že je Bůh daleko, že ho neslyšíme, ba ani on nás neslyší, udělejme nezištný dobrý skutek. Protože on je Láska, není možné, aby nebyl v nás, když milujeme.

Drazí přátelé,
vstupme do postní doby jako do školy. Udělejme si tentokrát kurz přátelství s Bohem a nechejme se vést Božím Duchem. Buďme si navzájem dobrými spolužáky a povzbuzujme se, pomáhejme si, sdělujme si své zkušenosti. Ručím Vám, že pro všechny, kteří to vezmou vážně, bude tato postní doba božským dobrodružstvím a skvělou přípravou na Velikonoce, na nový objev Zmrtvýchvstalého.

K tomu všem ze srdce žehná
arcibiskup Jan

Křest

SVÁTOSTI

ZNAMENÍ BOŽÍHO PŮSOBENÍ

Ježíš Kristus svou smrtí a vzkříšením spasil svět. Spásu dává prostřednictvím církve.
Duch Svatý k této službě církev shromažďuje, vede a posvěcuje hlavně svátostmi.
Ve svátostech Bůh působí skrze znamení:
co znamení vnímatelně vyjadřují (např. slova kněze: Uděluji ti rozhřešení), to Duch Svatý vnitřně působí (odpuštění hříchů).
Svátosti jsou svázány s vírou církve. Víru předpokládají, ale i živí a posilují.
Slavení svátostí je základ bohoslužby církve, kterou církev především oslavuje Boha.
Středem veškeré bohoslužby je slavení eucharistie.
Proto se svátosti (kromě svátosti smíření) obvykle konají ve mši svaté.
Liturgie svátostí má zpravidla čtyři části:
úvodní obřady, bohoslužbu slova (čtení z Písma sv. proložená zpěvem, promluvy, přímluvy), bohoslužbu svátosti, závěrečné obřady.
Svátosti ohlašují a začínají život budoucího věku – dokonalé společenství s Otcem
skrze Krista v Duchu Svatém.
Svátostí je sedm:
křest, biřmování, eucharistie, smíření, pomazání nemocných, kněžství, manželství.

KŘEST

„Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna
i Ducha Svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal“ (Mt 28,19-20).
Křest přivtěluje ke Kristu a včleňuje mezi Boží lid (Křestní obřady, Všeobecný úvod 2).
Bůh tím, že přivtěluje člověka za bratra a sestru svého Syna, přijímá jej za své osvojené dítě, vkládá do něho svůj život. Pokřtěný jako člen Božího lidu – církve se podílí na spásonosném poslání Pána Ježíše, na jeho oběti i oslavení.

Křest může přijmout ten, kdo dosud nebyl pokřtěn.
Má-li být pokřtěn dospělý člověk, musí věřit v Boha-Spasitele a podle víry žít.
Rodiče (aspoň jeden z nich), kteří chtějí, aby bylo jejich dítě pokřtěno, musí sami žít jako křesťané.
Církev nekřtí, když nejsou předpoklady pro křesťanský život nebo výchovu!
Kmotr má křtěného vést v křesťanské životní cestě, pomáhat rodičům v náboženské výchově. Musí být katolík, biřmovaný, nesmí žít v civilním manželství.
Protože je křest přičlenění do konkrétní církevní obce,
má křtít duchovní správce farnosti, ve které žijí rodiče (není to však podmínka).
Křestní bohoslužbu mají slavit nejen nejbližší příbuzní křtěného,
ale co nejvíce křesťanů celé farní obce.
Křest se uděluje po křestním vyznání (zřeknutí se zlého a vyznání víry),
a to tak, že se na hlavu křtěného lije voda a přitom se říká:
(jméno), já tě křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.

V nebezpečí smrti může křtít kdokoli.
Musí mít úmysl křtít, lít na hlavu křtěného vodu (nemusí být svěcená) a přitom říkat:
(jméno), já tě křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.

Křestní vyznání obnovujeme při obřadech Velké noci a při význačných událostech:
při biřmování, prvním přijetí těla Kristova, pomazání nemocných;
máme je obnovit ve výroční den křtu.
Křest si připomínáme, když se žehnáme svěcenou vodou.
Modlitby k obnově křtu: Kancionál č. 039, Kancionál píseň č. 906.

Křestní dny v našich farnostech jsou vždy 1. víkendy sudých měsíců:
– v Boršicích v sobotu buď mimo mši sv., nebo během mše sv. večer v 18.00 hod.
– na Suchově v neděli během mše sv. v 9.00 hod.
– na Nové Lhotě v neděli buď při mši sv. v 10.30 hod., nebo hned po ní.

Příprava rodičů (pokud měli uzavřený církevní sňatek), kteří chtějí pokřtít svoje dítě
probíhá v sobotu, týden před křestním termínem,
v kostele v Boršicích po večerní mši sv. kolem 19.00 hod.
a to bez ohledu na to, kde pak budou děti pokřtěny
(v Boršicích, na Suchově nebo na Nové Lhotě).

Pokud z nějakého důvodu rodiče, nebo rodič, neměli uzavřený církevní sňatek,
avšak mají v úmyslu křesťansky vychovávat svoje dítě,
mohou i v tom případě požádat o křest dítěte.
Tehdy však ať si domluví individuální přípravu s místním duchovním správcem.

V neděli 22. dubna 2018 v 15.00 hod. bude příprava rodičů, kteří chtějí pokřtít svoje děti, avšak nemají uzavřený církevní sňatek. Tato příprava bude na faře v Boršicích a to bez ohledu na to, kde pak budou děti pokřtěny.

Biřmování

SVÁTOSTI

ZNAMENÍ BOŽÍHO PŮSOBENÍ

Ježíš Kristus svou smrtí a vzkříšením spasil svět. Spásu dává prostřednictvím církve.
Duch Svatý k této službě církev shromažďuje, vede a posvěcuje hlavně svátostmi.
Ve svátostech Bůh působí skrze znamení:
co znamení vnímatelně vyjadřují (např. slova kněze: Uděluji ti rozhřešení),
to Duch Svatý vnitřně působí (odpuštění hříchů).
Svátosti jsou svázány s vírou církve. Víru předpokládají, ale i živí a posilují.
Slavení svátostí je základ bohoslužby církve, kterou církev především oslavuje Boha.
Středem veškeré bohoslužby je slavení eucharistie.
Proto se svátosti (kromě svátosti smíření) obvykle konají ve mši svaté.
Liturgie svátostí má zpravidla čtyři části:
úvodní obřady, bohoslužbu slova (čtení z Písma sv. proložená zpěvem, promluvy, přímluvy), bohoslužbu svátosti, závěrečné obřady.
Svátosti ohlašují a začínají život budoucího věku – dokonalé společenství s Otcem
skrze Krista v Duchu Svatém.
Svátostí je sedm:
křest, biřmování, eucharistie, smíření, pomazání nemocných, kněžství, manželství.

BIŘMOVÁNÍ

„Když nastal den Letnic,… byli všichni naplněni Duchem Svatým“ (Sk 2,1.4).
Skrze svátost biřmování přijímají pokřtění Ducha Svatého (Obřady biřmování, 1).
Duch Svatý křesťana hlouběji připodobňuje Ježíši Kristu — Spasiteli.
Tím ho pověřuje, aby působil v Kristově duchu, aby žil k oslavě Otce a usiloval o spásu druhých. A aby slovy i skutky svědčil, že Ježíš je Pán.
Zároveň mu k tomu dává potřebné schopnosti a sílu.
Proto je naléhavě potřebné, aby každý pokřtěný Ducha Svatého skrze biřmování přijal. Podmínkou je, aby jeho život dával rozumný předpoklad,
že chce svým životním postojem vyznávat víru v Krista.
Biřmovací kmotr má obdobný význam jako kmotr křestní a jsou na něj tytéž požadavky.
Má jím být pokud možno kmotr křestní.
Biřmování uděluje biskup, mimořádně kněz.
Po modlitbě o dar Ducha Svatého biřmující položí ruku na hlavu biřmovaného
a křižmem (posvěceným olejem s balzámem) mu udělá na čele kříž se slovy:
(jméno), přijmi pečeť daru Ducha Svatého.
Modlitba k obnovení svátosti biřmování: Kancionál č. 040.

Poslední biřmování v našich farnostech byly:
v roce 2012, 01. září v Boršicích a 06. října na Lhotkách,
a v roce 2015, 05. září, na Suchově.
Další biřmování přímo v jedné z našich farnosti, plánujeme až zhruba v roce 2020.

Příprava na svátost biřmování bude včas oznámená a bude trvat minimálně 1 rok.

K přípravě se může přihlásit každý, kdo již je pokřtěný v katolické církvi a nebyl ještě biřmovaný.
Věková hranice je, dle dosavadních zkušeností, dovršených 15 let a starší.
K přihlášce je třeba doložit také aktuální Výpis z křestní matriky z farnosti křtu
(u pokřtěných v Boršicích u Bl., na Suchově nebo na Lhotkách,
stačí datum a místo křtu uvést ve formuláři přihlášky)
a u ženatých a vdaných doložit také potvrzení o církevním sňatku
(pokud údaje o sňatku nejsou již součástí Výpisu z křestní matriky).

Modlitby a dobré skutky k získání plnomocných odpustků

V nové Příručce odpustků je 70 položek modliteb a dobrých skutků obdařených plnomocnými a (nebo) částečnými odpustky.
Za zvláštní zmínku stojí čtyři následující udělení.
Zde jsou: (mějme na paměti, že jenom jeden plnomocný odpustek může být získán stejný den)

1) Plnomocný odpustek je udělen věřícímu, který navštěvuje Nejsvětější Svátost, aby před ní adoroval nejméně půl hodiny.
2) Plnomocný odpustek je udělen věřícímu, který nejméně půl hodiny rozjímá Písmo svaté s úctou povinnou Božímu slovu a formou duchovního čtení.
3) Plnomocný odpustek je udělen věřícímu, který vykonává zbožné cvičení křížové cesty. Kdo nemůže přecházet od zastavení k zastavení, může získat stejný plnomocný odpustek nejméně půlhodinovým čtením a rozjímáním o utrpení a smrti našeho Pána Ježíše Krista.
4) Plnomocný odpustek je udělen věřícímu, který recituje nejméně pět desátků růžence s rozjímáním o jednotlivých tajemstvích v kostele nebo veřejné oratoři nebo v rodině nebo v řeholní komunitě nebo nějakém zbožném sdružení. Pět desátků se má odříkat najednou, a když je to veřejně, jednotlivé zastavení se má oznámit před každým desátkem.

Ve všech těchto případech se má pomodlit podle vlastního výběru Otčenáš a Zdrávas Maria nebo jiné modlitby na úmysl Svatého otce.

K získání plnomocného odpustku jsou nutné čtyři věci:
1) Vykonání skutku, s kterým je spojen odpustek.
2) Svátostná zpověď.
3) Eucharistické přijímání.
4) Modlitba na úmysl Svatého otce.
Navíc je požadováno, aby se nelnulo k hříchu, a to i všednímu.

Podmínky zpovědi, přijímání a modlitby na úmysl papeže mohou být splněny několik dní před nebo po vykonání předepsaného skutku. Ale je vhodné, aby modlitby za papeže a přijímání bylo stejný den jako vykonání skutku.

A ačkoli jedna zpověď stačí pro získání několika plnomocných odpustků v různých dnech, pro získávání denně plnomocných odpustků jděte ke zpovědi nejméně jednou za dva týdny.

Je nutno přijímat eucharistii a modlit se na úmysly Svatého otce k získání každého plnomocného odpustku. Podmínka modlitby na úmysl papeže, jak již bylo uvedeno, je plně splněna jedním Otčenášem a Zdrávas Maria, ačkoliv je možnost pomodlit se jinou modlitbu. (Ale když je předepsána návštěva kostela jako v den památky na všechny věrné zemřelé, předepsané modlitby jsou jeden Otčenáš a jedno Věřím).

Ti, kdo užívají zbožné předměty jako kříže, růžence, škapulíře, medailky se zbožností, když je řádně posvěcen jakýmkoli knězem (jednoduchým pokřižováním a příslušnými slovy), mohou získat částečný odpustek. Ale jestliže je zbožný předmět požehnán papežem nebo nějakým biskupem, věřící, který ho zbožně užívá, může získat také plnomocný odpustek na svátek svatých apoštolů Petra a Pavla, jestliže pronese vyznání víry při použití jakékoli platné formule například Apoštolské vyznání.

Ostatní udělování odpustků.
Jedním z nových předpisů pro získání plnomocných odpustků je, že osoba může získat jenom jeden plnomocný odpustek v jednom dni.
Je jenom jedna výjimka z tohoto pravidla:
osoba, která již tento odpustek získala na tento den a tentýž den je v nebezpečí smrti, může získat plnomocný odpustek spojený s apoštolským požehnáním obvykle udělovaným s posledními svátostmi.

Je stále mnoho modliteb a dobrých skutků, se kterými jsou spojené plnomocné odpustky například:
1. Nejméně půlhodinová adorace před Nejsvětější Svátostí.
2. Přijetí požehnání papeže městu a světu (Urbi et orbi)
dokonce i prostřednictvím rozhlasu.
3. Návštěva hřbitova a modlitby za duše v očistci v době od 25. října do 8. listopadu.
4. Zbožná přítomnost při slavnostním závěru Eucharistického kongresu.
5. Nejméně třídenní exercicie.
6. Veřejná recitace Zasvěcení na svátek Nejsvětějšího Srdce.
7. Veřejná recitace Zasvěcení lidského rodu Kristu Králi na svátek Krista Krále.
8. Hodinka smrti, kdy nemůže být přítomen kněz, aby udělil svátosti a apoštolské požehnání s plnomocným odpustkem za předpokladu, že se tento člověk v životě pravidelně modlil. Je chvályhodné použít kříž k získání tohoto odpustku.
Podmínka „za předpokladu, že se pravidelně modlil“ v tomto případě nahrazuje tři obvyklé podmínky k získání plnomocného odpustku.
A tento plnomocný odpustek může být získán dokonce i tehdy, když tento člověk již získal plnomocný odpustek za nějaký jiný dobrý skutek ve stejný den.
9. Zbožné používání nějakého zbožného předmětu (kříž, růženec, škapulíř, medailka) požehnaného papežem nebo kterýmkoli biskupem. Tento plnomocný odpustek může být získán jen na svátek svatých apoštolů Petra a Pavla a musí se také recitovat vyznání víry například apoštolské vyznání víry.
10. Přítomnost na slavnostním ukončení misie, když se rovněž vyslechla některá kázání během misií.
11. Přijetí prvního svatého přijímání nebo zbožná přítomnost při obřadech prvního svatého přijímání.
12. Pro kněze, který celebruje svou první mši svatou slavnostním způsobem a také pro věřící, kteří jsou zbožně přítomni při této mši svaté.
13. Modlitba růžence v kostele nebo veřejné oratoři nebo v rodině nebo v řeholním společenství nebo ve zbožném společenství. Růžencem se zde míní nejméně pět desátků.
K získání plnomocného odpustku je třeba se modlit růženec nepřetržitě, bez přerušení. K ústní modlitbě musí být přidáno zbožné rozjímání o tajemstvích, při veřejné recitaci tajemství musejí být oznámena podle schváleného zvyku, ale při soukromé recitaci stačí přidat rozjímání o tajemstvích k ústní modlitbě.
14. Pro kněze, který při 25., 50. a 60. výročí svého svěcení na kněze obnovuje své rozhodnutí věrně plnit povinnosti svého povolání…
A jestliže kněz celebruje svou jubilejní mši slavnostním způsobem, věřící při této mši mohou získat plnomocný odpustek.
15. Nejméně půlhodinové duchovní čtení Písma svatého s úctou patřičnou Božímu slovu.
16. Veřejná recitace hymnu Te Deum jako díkučinění poslední den v roce.
17. Zbožná veřejná recitace hymnu Veni Creator
prvního ledna a na Svatodušní svátek.
18. Konání křížové cesty. Na místech, kde jsou vyznačena zastavení, je požadováno zbožné rozjímání o utrpení a smrti Krista (není to nutné přesně ve fázi vyznačené příslušným zastavením) a pohyb od jednoho zastavení k druhému. V případě velkého množství lidí, kdy by pohyb lidí od zastavení k zastavení vedl k rušení, postačuje, aby jen vedoucí se pohyboval od jednoho zastavení k druhému, a zbytek může zůstat na svých místech. Ti, kteří nemohou jít křížovou cestou, mohou získat stejný plnomocný odpustek nejméně půlhodinovým zbožným čtením a rozjímáním o utrpení a smrti Krista.
19. Návštěva farního kostela o poutním svátku nebo druhého srpna (Porciunkula). (Když je předepsána návštěva kostela, je modlitbou na papežův úmysl jeden Otčenáš a Věřím).
20. Při návštěvě kostela nebo oltáře ve dni jejich posvěcení.
21. Při návštěvě kostela nebo veřejné oratoře nebo poloveřejné oratoře pro ty, kteří mají právo ji použít na den všech věrných zemřelých. Tento plnomocný odpustek je použitelný jen ve prospěch duší v očistci. Se souhlasem ordináře smí být získán na svátek všech svatých nebo následující neděli.
22. Obnova křestních slibů použitím jakékoli obvyklé formule během oslavy velikonoční vigilie nebo při výročí vlastního křtu.

 

Zdroj: Nové předpisy o odpustcích; Co jsou a jak získat odpustky, P. Winfrid Herbst S.D.S