Oznamy farnosti v Boršicích u Blatnice 16. září 2018

U příležitosti svátku Narození Panny Marie,
darovaly Marie z naší farnosti na potřeby kostela
finanční dar 3 200 Kč,-.
Všem dobrodincům patří upřímný Pán Bůh zaplať.

Do náboženství, které se bude vyučovat ve škole v Boršicích
se letos přihlásilo 28 děti z celkového počtu 36 děti ve škole
což je 78 %.
V 1. třídě je přihlášených 5 dětí,
ve 2. třídě je také 5 děti, ve 3. třídě – 5 děti,
ve 4. třídě – 7 děti a v 5. třídě je 6 děti.

Do náboženství, které se bude vyučovat ve škole na Lhotkách
se letos přihlásilo 15 děti z celkového počtu 19 děti ve škole
což je 79 %.
V 1. třídě jsou přihlášené 2 dětí,
ve 2. třídě jsou 4 děti, ve 3. třídě – 5 děti,
ve 4. třídě – 2 děti a v 5. třídě také 2 dětí.

Tento víkend je zvláštní sbírka na potřeby našich kostelů.

Příští neděli 18. září jsou hody na Lhotkách.
Hodová mše sv. v ten den
bude v kostele sv. Matouše v 10.30 hod.
Sloužit ji bude P. Martin Rumíšek,
toho času kaplan v Luhačovicích.

V naší farnosti nám ubývá členek skupin,
které uklízí náš kostel v Boršicích.
Z toho důvodu se na Vás obracím s prosbou,
pokud možno,
aby si každá žena končící s úklidem,
našla za sebe náhradu.

Poslední víkend v září se ve všech našich kostelích
bude udělovat svátost pomazání nemocných.
V Boršicích to bude v sobotu 29. září,
během večerní mše sv. v 18.00 hod.,
na Suchově to bude v neděli 30. září,
během mše sv. v 9.00 hod.
a na Lhotkách to bude také v neděli 30. září,
během mše sv. v 10.30 hod.
Všechny ty, kteří přijmou svátost nemocných v tyto dny,
prosím, aby si vyzvedli lístek
ke svátosti pomazání nemocných,
vyplnili na něm potřebné informace
a pak jej donesli až na mši sv.
kdy se svátostné pomazání bude udělovat.

Komu se uděluje svátostné pomazání:
– přijmout ji může každý vážně nemocný (tělesně i duševně)
nebo umírající věřící, i když je v bezvědomí.
– když se nemocnému, který přijal tuto svátost, uleví
a pak se mu opět přitíží
– pří déle trvající nemoci,
– před chirurgickým zásahem (operací)
– starým lidem, jejichž síly značně ochabují,
– dětem, od chvíle, kdy jsou schopny chápat,
že jim tato svátost přináší posilu.

V zadu na stolečku pod kůrem
je možné svým podpisem
podpořit petici na podporu klasického manželství
mezi mužem a ženou.
Petici mohou podle zákona podepsat všichni občané
(není omezena věkem,
pouze schopností porozumět předmětu petice
a souhlasem s jejím požadavkem)
a i cizinci zdržující se na území ČR.
Aktuálně svým podpisem již vyjádřilo
podporu klasickému manželství mezi mužem a ženou
více než 45 tisíc lidí v celé ČR.

Oznamy v Suchově 16. září 2018

Do náboženství, které se bude vyučovat ve škole v Boršicích
se letos přihlásilo 28 děti z celkového počtu 36 děti ve škole
což je 78 %.
V 1. třídě je přihlášených 5 dětí,
ve 2. třídě je také 5 děti, ve 3. třídě – 5 děti,
ve 4. třídě – 7 děti a v 5. třídě je 6 děti.

Do náboženství, které se bude vyučovat ve škole na Lhotkách
se letos přihlásilo 15 děti z celkového počtu 19 děti ve škole
což je 79 %.
V 1. třídě jsou přihlášené 2 dětí,
ve 2. třídě jsou 4 děti, ve 3. třídě – 5 děti,
ve 4. třídě – 2 děti a v 5. třídě také 2 dětí.
Dnes je zvláštní sbírka na potřeby našich kostelů.

Příští neděli 18. září jsou hody na Lhotkách.
Hodová mše sv. v ten den
bude v kostele sv. Matouše v 10.30 hod.
Sloužit ji bude P. Martin Rumíšek,
toho času kaplan v Luhačovicích.

Poslední víkend v září se ve všech našich kostelích
bude udělovat svátost pomazání nemocných.
V Boršicích to bude v sobotu 29. září,
během večerní mše sv. v 18.00 hod.,
na Suchově to bude v neděli 30. září,
během mše sv. v 9.00 hod.
a na Lhotkách to bude také v neděli 30. září,
během mše sv. v 10.30 hod.
Všechny ty, kteří přijmou svátost nemocných v tyto dny,
prosím, aby si vyzvedli lístek
ke svátosti pomazání nemocných,
vyplnili na něm potřebné informace
a pak jej donesli až na mši sv.
kdy se svátostné pomazání bude udělovat.

Komu se uděluje svátostné pomazání:
– přijmout ji může každý vážně nemocný (tělesně i duševně)
nebo umírající věřící, i když je v bezvědomí.
– když se nemocnému, který přijal tuto svátost, uleví
a pak se mu opět přitíží
– pří déle trvající nemoci,
– před chirurgickým zásahem (operací)
– starým lidem, jejichž síly značně ochabují,
– dětem, od chvíle, kdy jsou schopny chápat,
že jim tato svátost přináší posilu.

V zadu na stolečku pod kůrem
je možné svým podpisem
podpořit petici na podporu klasického manželství
mezi mužem a ženou.
Petici mohou podle zákona podepsat všichni občané
(není omezena věkem,
pouze schopností porozumět předmětu petice
a souhlasem s jejím požadavkem)
a i cizinci zdržující se na území ČR.
Aktuálně svým podpisem již vyjádřilo
podporu klasickému manželství mezi mužem a ženou
více než 45 tisíc lidí v celé ČR.

Oznamy farnosti v Nové Lhotě 16. září 2018

Do náboženství, které se bude vyučovat ve škole v Boršicích
se letos přihlásilo 28 děti z celkového počtu 36 děti ve škole
což je 78 %.
V 1. třídě je přihlášených 5 dětí,
ve 2. třídě je také 5 děti, ve 3. třídě – 5 děti,
ve 4. třídě – 7 děti a v 5. třídě je 6 děti.

Do náboženství, které se bude vyučovat ve škole na Lhotkách
se letos přihlásilo 15 děti z celkového počtu 19 děti ve škole
což je 79 %.
V 1. třídě jsou přihlášené 2 dětí,
ve 2. třídě jsou 4 děti, ve 3. třídě – 5 děti,
ve 4. třídě – 2 děti a v 5. třídě také 2 dětí.

Tento víkend je zvláštní sbírka na potřeby našich kostelů.

Příští neděli 18. září jsou hody na Lhotkách.
Hodová mše sv. v ten den
bude v kostele sv. Matouše v 10.30 hod.
Sloužit ji bude P. Martin Rumíšek,
toho času kaplan v Luhačovicích.

Na lhotské hody přijedou také farníci ze Staré Turé
se svým duchovním otcem.
Naše vzácné hosty bychom rádi důstojně přijali.
Proto prosím, abyste tak jako jiné roky
opět něco připravili a upekli na občerstvení.

Poslední víkend v září se ve všech našich kostelích
bude udělovat svátost pomazání nemocných.
V Boršicích to bude v sobotu 29. září,
během večerní mše sv. v 18.00 hod.,
na Suchově to bude v neděli 30. září,
během mše sv. v 9.00 hod.
a na Lhotkách to bude také v neděli 30. září,
během mše sv. v 10.30 hod.
Všechny ty, kteří přijmou svátost nemocných v tyto dny,
prosím, aby si vyzvedli lístek
ke svátosti pomazání nemocných,
vyplnili na něm potřebné informace
a pak jej donesli až na mši sv.
kdy se svátostné pomazání bude udělovat.

Komu se uděluje svátostné pomazání:
– přijmout ji může každý vážně nemocný (tělesně i duševně)
nebo umírající věřící, i když je v bezvědomí.
– když se nemocnému, který přijal tuto svátost, uleví
a pak se mu opět přitíží
– pří déle trvající nemoci,
– před chirurgickým zásahem (operací)
– starým lidem, jejichž síly značně ochabují,
– dětem, od chvíle, kdy jsou schopny chápat,
že jim tato svátost přináší posilu.

V zadu na stolečku pod kůrem
je možné svým podpisem
podpořit petici na podporu klasického manželství
mezi mužem a ženou.
Petici mohou podle zákona podepsat všichni občané
(není omezena věkem,
pouze schopností porozumět předmětu petice
a souhlasem s jejím požadavkem)
a i cizinci zdržující se na území ČR.
Aktuálně svým podpisem již vyjádřilo
podporu klasickému manželství mezi mužem a ženou
více než 45 tisíc lidí v celé ČR.

Nedělní liturgické texty

Nedělní liturgické texty na 23.9.2018
25. neděle v mezidobí

1. ČTENÍ Mdr 2, 12a. 17-20

Odsuďme ho k hanebné smrti.

Čtení z knihy Moudrosti.

Bezbožníci řekli:    
"Číhejme na spravedlivého, podívejme se, zda jsou pravdivá jeho slova, zkusme, jak to s ním skončí.

   Je-li spravedlivý Božím synem, Bůh se ho ujme a vysvobodí ho z ruky protivníků. Zkoušejme ho soužením a trápením, abychom poznali jeho mírnost
a přesvědčili se o jeho trpělivosti. Odsuďme ho k hanebné smrti, zda nalezne ochranu, jak říká."

Žl 54 (53), 3-4. 5. 6+8 Odp.: 6b

Odp.: Pán mě udržuje naživu.

Bože, zachraň mě pro své jméno, svou mocí mi zjednej právo! Bože, slyš moji modlitbu,
popřej sluchu slovům mých úst!

Odp.

Neboť povstali proti mně zpupní lidé, násilníci mi ukládali o život,
na Boha nebrali ohled.

Odp.

Hle, Bůh mi pomáhá, Pán mě udržuje naživu.
Budu s radostí přinášet oběti,
chválit tvé jméno, Hospodine, že je dobré.

Odp.

2. ČTENÍ Jak 3, 16-4, 3

Ti, kdo usilují o pokoj, rozsévají v pokoji semeno, jehož plodem je spravedlnost.


Čtení z listu svatého apoštola Jakuba.

Milovaní!

   Kde vládne nevraživost a sobeckost, tam je zmatek a kde jaká špatnost. Moudrost shora je však především čistá, dále pokojná, shovívavá, poddajná, plná milosrdenství a dobrých skutků, ne obojetná ani pokrytecká. Ti, kdo usilují o pokoj, rozsévají v pokoji semeno, jehož plodem je spravedlnost.

   Z čeho vznikají války, z čeho boje mezi vámi? Jen z vašich žádostí, které bojují ve vašich údech. Žádáte, ale nemáte; zabíjíte a nenávidíte, a přesto nemůžete dosáhnout ničeho; bojujete a válčíte, ale nic nemáte, protože neprosíte. Prosíte, a nic ne-dostáváte, protože prosíte špatně: chcete to potom rozplýtvat na své rozkoše.

EVANGELIUM Mk 9, 30-37

Syn člověka bude vydán. Kdo chce být první, ať je služebníkem všech.

Slova svatého evangelia podle Marka.

   Ježíš a jeho učedníci sestoupili s hory a procházeli Galilejí, ale on ne-chtěl, aby o tom někdo věděl. Poučoval totiž své učedníky a říkal jim: "Syn člověka bude vydán lidem do rukou, a zabijí ho, ale za tři dni po své smrti vstane." Oni však té řeči nerozuměli, ale báli se ho zeptat.

   Potom přišli do Kafarnaa. Když byl v domě, zeptal se jich: "O čem jste cestou rozmlouvali?" Oni mlčeli, protože cestou mezi sebou rozmlouvali o tom, kdo z nich je největší.

   ( Ježíš ) se posadil, zavolal si svých Dvanáct a řekl jim: "Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech."

   Pak vzal dítě, postavil ho před ně, objal ho a řekl jim: "Kdo přijme jed-no z takových dětí kvůli mně, mne přijímá; a kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal."


Zdroj: www.katolik.cz

Téma týdne

Téma týdne
Bolest může být i životadárná
Asi před půl rokem jsem zažila okamžik, kdy jsem pochopila, že Bůh vysvobodil můj život ze smrti. Nenapadlo by mě ale, že záchrana – cesta k životu, je i bolestná…
15. 9. 2018, BF

Asi před půl rokem jsem zažila okamžik,
kdy jsem pochopila, že Bůh vysvobodil můj život ze smrti.
Mé oči v té chvíli byly plné slz
a připadala jsem si, jako kdybych padala dolů z útesu.
Nenapadlo by mě, že záchrana – cesta k životu,
je i bolestná…
A přesto – bylo to tak.

Bůh je někdy náročný a staví nám laťku vysoko.
Snad se nám může zdát, že žádá nemožné.
Když ale následujeme jeho volání i přes bolest,
kterou v danou chvíli pociťujeme,
dodá nám vše, co potřebujeme k tomu,
abychom mohli jeho volání poslechnout.

Ve chvíli, kdy jsme ochotni vložit život do Jeho rukou,
a kdy skutečně řekneme „Ano“, ucítíme,
že naše oči byly zbaveny slz a že již nepadáme,
ale kráčíme jistou nohou s tím,
který je naším Průvodcem.

Když zažijeme uzdravení a záchranu,
znamená to snad, že již nikdy nebudeme smutní?
Nebo že už nikdy nezažijeme pád?
To ne. V našem životě se může udát ještě mnohé.

Ale s pohledem upřeným na Boha
můžeme věřit tomu, že nepadneme definitivně,
že znovu vstaneme a budeme-li po tom toužit,
necháme se znovu a znovu vést do země živých.

Tuto službu poskytuje www.vira.cz.

Pastýřský list k Velikonocům 2018

Drazí bratři a sestry,

Kristus zvítězil! Zvítězil nejen nad smrtí, když třetího dne po svém ukřižování vstal z mrtvých, ukázal se svým učedníkům a mnoha dalším. On zvítězil nad smrtí proto, že před tím přemohl ďábla a zvítězil nad hříchem. Jeho vítězné tažení pokračuje ve všech, kteří křtem vstoupili do jeho smrti, byli zbaveni hříchu, který je příčinou smrti, dostali účast na jeho božském životě. On, vítěz nad hříchem i nad smrtí, už od křtu přebývá v nás. My jsme sice slabí a podléháme různým pokušením, protože žijeme ve svém těle uprostřed světa, ale v nás žije Vítěz.
Jestliže jsme se v postní době cvičili v důvěrném vztahu k Bohu a často jsme k němu volali, aby nás v naší slabosti posilnil, aby v nás a skrze naše srdce, které jsme mu odevzdali, miloval ty, které sami milovat nedokážeme, aby s námi nesl kříže, které jsou pro nás těžké, pak v době velikonoční jsme pozváni, abychom měli podíl na Kristově vítězném tažení světem. Začít musíme opět u sebe. Především nově uvěřme, že Kristus, ten slavný vítěz nad smrtí a přemožitel pekelných mocností, je v nás. Dejme mu v sobě prostor, dejme mu to místo, které mu patří, aby byl středem naší pozornosti, ne zapomenutý někde v koutě, na něhož si vzpomeneme jen, když je nám zle. Vychutnávejme si tu čest, které se nám dostalo jeho přítomností. Nebojme se z toho radovat a nestyďme se o tom mluvit.

Nejsme ještě v nebi a každý si vlečeme své kříže a slabosti, zlozvyky. Přepadají nás různá pokušení, jak už to k životu patří. Jako velikonoční lidé však na zkoušky a pokušení nemusíme být sami. Vítěz je nejen s námi, na naší straně, ale přímo v nás. Počítejme s ním. Nechejme ho zvítězit i v nás nade vším, co spoutává a omezuje. Už opravdu nemusíme být nesvobodnými otroky svých zlozvyků či starých chyb a špatných vztahů, už nemusíme tak často prohrávat v mravním boji a bát se překážek, které sami neumíme překonat. Stačí v každé těžké chvíli, kterou neumíme zvládnout dobře sami, říkat:

Ježíši, který jsi absolutním vítězem nad zlem, přemoz toto zlo ve mně.

Apoštolové dostali úkol vydávat svědectví o Zmrtvýchvstalém. Dnes je to úkol pro každého z nás. Jestli Kristus vítězí nad zlem v nás, stáváme se svědky jeho vítězství i pro naše okolí. Jeho vítězná přítomnost mění i naši tvář, která získává Kristovu podobu, a lidem z našeho okolí umožňuje setkání se Zmrtvýchvstalým v nás.
Ani z apoštolů se nestali andělé, ale zkušenost osobní proměny učinila jejich svědectví věrohodným. Petr, který Krista zapřel, nejen zakusil odpuštění, ale přijal dokonce pověření vést společenství církve. Opakovaná zkušenost odpuštění, Kristovy lásky a jeho vítězství nad naší ubohostí je i dnes pozváním do společenství církve. Když emauzští učedníci potkali na cestě Krista a poznali ho při lámání chleba, spěchali do společenství. Každá pravá zkušenost se Zmrtvýchvstalým přivádí do církve a zve k aktivnímu zapojení do farnosti. Tam nás, stejně jako emauzské učedníky, čeká nové setkání s vítězným Kristem. Ten, který řekl, že bude uprostřed těch, kteří jsou v jeho jménu, se po vzkříšení opakovaně zjevuje ve společenství apoštolů. Velikonoční církev je pak společenstvím nejen v rovině lidské, přátelské, ale i božské, protože je tajemným tělem Kristovým a znamením jeho přítomnosti pro svět.

Setkání se Zmrtvýchvstalým ve společenství přitahovalo věřící v Krista každou neděli. I Vás si dovoluji pozvat do shromáždění církve nejen kvůli tomu, že jde o naši nedělní povinnost, ale především kvůli příležitosti setkat se s Kristem a vytvářet spolu s ostatními svaté společenství církve, tajemného Kristova těla, které je pro okolní svět viditelným znamením Kristovy přítomnosti a živým svědectvím jeho vítězství, které přináší naději světu. Pokud se bez vážného důvodu nepodílíme na vytváření živého společenství církve, oslabujeme její přítomnost ve světě. Přitom musíme uznat, že svět má na naše svědectví právo. Rád bych Vás proto pozval ke mši svaté i v jiné dny, než neděle, abyste pro sebe čerpali posilu a povzbuzení a zároveň vydávali světu svědectví. Na naší aktivitě bude záležet, jestli současný svět uvidí živou církev a bude mít možnost setkat se v našem společenství s vítězným Kristem. I to je misie, i to je velikonoční svědectví o Zmrtvýchvstalém, které jsme posláni vydávat.

Blahopřeji Vám ke vznešenému úkolu vydávat svědectví o přítomnosti vítězného Krista a pověření přinášet dnešnímu světu skutečnou naději. Děkuji všem, kteří se umějí radovat z přítomnosti Zmrtvýchvstalého ve svém srdci a nechávají ho v sobě vítězit nad zlem. Všem přeji mnoho radostných zkušeností z vítězství Krista v nás. Těším se na Vaši spolupráci při vydávání svědectví o Zmrtvýchvstalém našemu okolí.

Velikonoční radost ať naplní každého z Vás a radost z Hospodina ať je Vaší silou! K tomu ze srdce žehná

arcibiskup Jan

Pastýřský list pro první postní neděli 2018

Drazí bratři a sestry,

z evangelia jsme slyšeli, že Duch vedl Ježíše na poušť. Vede Duch Svatý i nás? Kam nás chce Duch vést v postní době? Umíme ho slyšet? Jak je to s jeho vedením? Někteří lidé nepřemýšlejí o duchovních věcech, i když jsou křesťany. Možná se snaží být dobří a plnit povinnosti, ale zůstávají se svým životem sami. To je škoda. Jestli si nás Bůh tak zamiloval, že se kvůli nám stal člověkem a za nás umřel, abychom my mohli věčně žít, bylo by dobře přátelství s ním více rozvinout. Vnímat jeho přítomnost, být pozorný k jeho vedení, prožívat radost z jeho blízkosti a zakoušet dobrodružství společné cesty.

V době Velkého postu si obvykle dáváme nějaká předsevzetí, snažíme se o kající a dobré skutky, odnaučujeme se zlozvykům či procvičujeme ctnosti. Našim cílem však není dokonalost podle nějakého daného vzoru, nýbrž splnění toho, co od nás Bůh očeká- vá. Každý jsme jiný a Bůh to ví. On jediný zná naši osobní cestu. Základní rysy toho, co od nás Bůh čeká, jsou pro všechny stejné. Všem dal pravidla svých přikázání, od všech čeká, že budou plnit své povinnosti jako členové rodiny či církve, povinnosti pracovní nebo občanské. Každému dal svědomí, abychom je poslouchali. Svědomí je přece Boží hlas v srdci člověka. Také andělu strážnému říkáme v modlitbě: na tvá vnuknutí pozor dávám. Ano, andělé jsou Božími posly, kteří připravují cestu pro Ducha Svatého, který pak působí v duši, když ona říká andělovu poselství jako Maria své ano. Jeho působením se i v nás stává Bůh novým způsobem přítomný, když žijeme Boží slovo. Isvětci nás učí, že přijímat a uskutečňovat podněty Ducha Svatého je nejlepší cestou k našemu posvěcení.

Čím začít? Uvěřit, že mě Bůh miluje a rozhodnout se nikdy mu neříkat NE. O některých věcech víme docela jasně, že je Bůh chce, či nechce. Odmítnout hřích a plnit povinnosti. Když poslechneme v jasných věcech, můžeme počítat s tím, že nám Bůh ukáže další cestu.

Ne každý nápad je od Boha. Proto je třeba rozlišovat. K tomu použijeme jednoduchá pravidla: Protože Bůh si nikdy neprotiřečí, Duch Svatý od nás nemůže svým vnuknutím žádat něco, co by bylo proti Božímu slovu, učení církve či povinnostem našeho povolání. Boží vnuknutí může zpočátku probouzet strach, ale když ho přijmeme, naplní nás pokojem a pocitem pokory. Některá vnuknutí nevyžadují žádné rozvažování, když vedou například k tomu, abychom věc, která je naší povinností, dělali pečlivě, s dobrým úmyslem, z lásky. Pokud nás vnuknutí vede k něčemu nezvyklému, je třeba zvážit, jestli je to rozumné, jestli to neodporuje našim povinnostem, jestli se nám opravdu zdá, že jde o Ježíšův hlas, jestli v sobě cítíme pokoj, když s ním souhlasíme. Pokud jde o věci závažné, pak je třeba to vidět a vážit s někým jiným, například se zpovědníkem. Taková porada může nejen chránit před chybou, ale také vést k pokoře a pokoji duše.

Díky poslušnosti Bohu i v maličkých věcech můžeme na duchovní cestě udělat větší pokrok, než za léta úsilí, které jsme si stanovili sami. Věrnost malým věcem přitahuje velké. Když si však uvědomíme, že jsme nějaké vnuknutí Ducha zanedbali, není třeba klesat na mysli, ale pokorně odprosit Pána a prosit o víc věrnosti. Když se zdá, že jsou před námi těžké věci, na které nemáme dost sil, řekněme mu s jednoduchostí a důvěrou: Pane, já na to nemám, ale když to opravdu chceš, dej mi k tomu sílu a já jdu do toho. Když máme mluvit, poprosme kratince: Dej mi, Pane, svého Ducha. Mluv skrze mne ty, ať se ukáže tvá moudrost. Když nedokážeme někoho milovat: V této situaci, Pane, neumím milovat, ale ty to dokážeš. Já ti dám k dispozici své srdce a ty v něm miluj. Když přijde nějaký kříž: Pane, nikdo není větším odborníkem na nesení kříže, než ty. Nes ho se mnou.

Abychom lépe vnímali Boží blízkost během dne, je třeba si udělat každý den chvilku na důvěrné setkání s ním v modlitbě. Vejít do hlubiny svého srdce a tam se s ním setkat. Tak se ztišit a zmlknout, abychom mohli slyšet jeho hlas. Vychutnat jeho blízkost a přátelství. Najít odvahu lišit se od světa a být v postoji lásky. Když se někdy zdá, že je Bůh daleko, že ho neslyšíme, ba ani on nás neslyší, udělejme nezištný dobrý skutek. Protože on je Láska, není možné, aby nebyl v nás, když milujeme.

Drazí přátelé,
vstupme do postní doby jako do školy. Udělejme si tentokrát kurz přátelství s Bohem a nechejme se vést Božím Duchem. Buďme si navzájem dobrými spolužáky a povzbuzujme se, pomáhejme si, sdělujme si své zkušenosti. Ručím Vám, že pro všechny, kteří to vezmou vážně, bude tato postní doba božským dobrodružstvím a skvělou přípravou na Velikonoce, na nový objev Zmrtvýchvstalého.

K tomu všem ze srdce žehná
arcibiskup Jan

Křest

SVÁTOSTI

ZNAMENÍ BOŽÍHO PŮSOBENÍ

Ježíš Kristus svou smrtí a vzkříšením spasil svět. Spásu dává prostřednictvím církve.
Duch Svatý k této službě církev shromažďuje, vede a posvěcuje hlavně svátostmi.
Ve svátostech Bůh působí skrze znamení:
co znamení vnímatelně vyjadřují (např. slova kněze: Uděluji ti rozhřešení), to Duch Svatý vnitřně působí (odpuštění hříchů).
Svátosti jsou svázány s vírou církve. Víru předpokládají, ale i živí a posilují.
Slavení svátostí je základ bohoslužby církve, kterou církev především oslavuje Boha.
Středem veškeré bohoslužby je slavení eucharistie.
Proto se svátosti (kromě svátosti smíření) obvykle konají ve mši svaté.
Liturgie svátostí má zpravidla čtyři části:
úvodní obřady, bohoslužbu slova (čtení z Písma sv. proložená zpěvem, promluvy, přímluvy), bohoslužbu svátosti, závěrečné obřady.
Svátosti ohlašují a začínají život budoucího věku – dokonalé společenství s Otcem
skrze Krista v Duchu Svatém.
Svátostí je sedm:
křest, biřmování, eucharistie, smíření, pomazání nemocných, kněžství, manželství.

KŘEST

„Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna
i Ducha Svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal“ (Mt 28,19-20).
Křest přivtěluje ke Kristu a včleňuje mezi Boží lid (Křestní obřady, Všeobecný úvod 2).
Bůh tím, že přivtěluje člověka za bratra a sestru svého Syna, přijímá jej za své osvojené dítě, vkládá do něho svůj život. Pokřtěný jako člen Božího lidu – církve se podílí na spásonosném poslání Pána Ježíše, na jeho oběti i oslavení.

Křest může přijmout ten, kdo dosud nebyl pokřtěn.
Má-li být pokřtěn dospělý člověk, musí věřit v Boha-Spasitele a podle víry žít.
Rodiče (aspoň jeden z nich), kteří chtějí, aby bylo jejich dítě pokřtěno, musí sami žít jako křesťané.
Církev nekřtí, když nejsou předpoklady pro křesťanský život nebo výchovu!
Kmotr má křtěného vést v křesťanské životní cestě, pomáhat rodičům v náboženské výchově. Musí být katolík, biřmovaný, nesmí žít v civilním manželství.
Protože je křest přičlenění do konkrétní církevní obce,
má křtít duchovní správce farnosti, ve které žijí rodiče (není to však podmínka).
Křestní bohoslužbu mají slavit nejen nejbližší příbuzní křtěného,
ale co nejvíce křesťanů celé farní obce.
Křest se uděluje po křestním vyznání (zřeknutí se zlého a vyznání víry),
a to tak, že se na hlavu křtěného lije voda a přitom se říká:
(jméno), já tě křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.

V nebezpečí smrti může křtít kdokoli.
Musí mít úmysl křtít, lít na hlavu křtěného vodu (nemusí být svěcená) a přitom říkat:
(jméno), já tě křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.

Křestní vyznání obnovujeme při obřadech Velké noci a při význačných událostech:
při biřmování, prvním přijetí těla Kristova, pomazání nemocných;
máme je obnovit ve výroční den křtu.
Křest si připomínáme, když se žehnáme svěcenou vodou.
Modlitby k obnově křtu: Kancionál č. 039, Kancionál píseň č. 906.

Křestní dny v našich farnostech jsou vždy 1. víkendy sudých měsíců:
– v Boršicích v sobotu buď mimo mši sv., nebo během mše sv. večer v 18.00 hod.
– na Suchově v neděli během mše sv. v 9.00 hod.
– na Nové Lhotě v neděli buď při mši sv. v 10.30 hod., nebo hned po ní.

Příprava rodičů (pokud měli uzavřený církevní sňatek), kteří chtějí pokřtít svoje dítě
probíhá v sobotu, týden před křestním termínem,
v kostele v Boršicích po večerní mši sv. kolem 19.00 hod.
a to bez ohledu na to, kde pak budou děti pokřtěny
(v Boršicích, na Suchově nebo na Nové Lhotě).

Pokud z nějakého důvodu rodiče, nebo rodič, neměli uzavřený církevní sňatek,
avšak mají v úmyslu křesťansky vychovávat svoje dítě,
mohou i v tom případě požádat o křest dítěte.
Tehdy však ať si domluví individuální přípravu s místním duchovním správcem.

V neděli 22. dubna 2018 v 15.00 hod. bude příprava rodičů, kteří chtějí pokřtít svoje děti, avšak nemají uzavřený církevní sňatek. Tato příprava bude na faře v Boršicích a to bez ohledu na to, kde pak budou děti pokřtěny.

Biřmování

SVÁTOSTI

ZNAMENÍ BOŽÍHO PŮSOBENÍ

Ježíš Kristus svou smrtí a vzkříšením spasil svět. Spásu dává prostřednictvím církve.
Duch Svatý k této službě církev shromažďuje, vede a posvěcuje hlavně svátostmi.
Ve svátostech Bůh působí skrze znamení:
co znamení vnímatelně vyjadřují (např. slova kněze: Uděluji ti rozhřešení),
to Duch Svatý vnitřně působí (odpuštění hříchů).
Svátosti jsou svázány s vírou církve. Víru předpokládají, ale i živí a posilují.
Slavení svátostí je základ bohoslužby církve, kterou církev především oslavuje Boha.
Středem veškeré bohoslužby je slavení eucharistie.
Proto se svátosti (kromě svátosti smíření) obvykle konají ve mši svaté.
Liturgie svátostí má zpravidla čtyři části:
úvodní obřady, bohoslužbu slova (čtení z Písma sv. proložená zpěvem, promluvy, přímluvy), bohoslužbu svátosti, závěrečné obřady.
Svátosti ohlašují a začínají život budoucího věku – dokonalé společenství s Otcem
skrze Krista v Duchu Svatém.
Svátostí je sedm:
křest, biřmování, eucharistie, smíření, pomazání nemocných, kněžství, manželství.

BIŘMOVÁNÍ

„Když nastal den Letnic,… byli všichni naplněni Duchem Svatým“ (Sk 2,1.4).
Skrze svátost biřmování přijímají pokřtění Ducha Svatého (Obřady biřmování, 1).
Duch Svatý křesťana hlouběji připodobňuje Ježíši Kristu — Spasiteli.
Tím ho pověřuje, aby působil v Kristově duchu, aby žil k oslavě Otce a usiloval o spásu druhých. A aby slovy i skutky svědčil, že Ježíš je Pán.
Zároveň mu k tomu dává potřebné schopnosti a sílu.
Proto je naléhavě potřebné, aby každý pokřtěný Ducha Svatého skrze biřmování přijal. Podmínkou je, aby jeho život dával rozumný předpoklad,
že chce svým životním postojem vyznávat víru v Krista.
Biřmovací kmotr má obdobný význam jako kmotr křestní a jsou na něj tytéž požadavky.
Má jím být pokud možno kmotr křestní.
Biřmování uděluje biskup, mimořádně kněz.
Po modlitbě o dar Ducha Svatého biřmující položí ruku na hlavu biřmovaného
a křižmem (posvěceným olejem s balzámem) mu udělá na čele kříž se slovy:
(jméno), přijmi pečeť daru Ducha Svatého.
Modlitba k obnovení svátosti biřmování: Kancionál č. 040.

Poslední biřmování v našich farnostech byly:
v roce 2012, 01. září v Boršicích a 06. října na Lhotkách,
a v roce 2015, 05. září, na Suchově.
Další biřmování přímo v jedné z našich farnosti, plánujeme až zhruba v roce 2020.

Příprava na svátost biřmování bude včas oznámená a bude trvat minimálně 1 rok.

K přípravě se může přihlásit každý, kdo již je pokřtěný v katolické církvi a nebyl ještě biřmovaný.
Věková hranice je, dle dosavadních zkušeností, dovršených 15 let a starší.
K přihlášce je třeba doložit také aktuální Výpis z křestní matriky z farnosti křtu
(u pokřtěných v Boršicích u Bl., na Suchově nebo na Lhotkách,
stačí datum a místo křtu uvést ve formuláři přihlášky)
a u ženatých a vdaných doložit také potvrzení o církevním sňatku
(pokud údaje o sňatku nejsou již součástí Výpisu z křestní matriky).

Modlitby a dobré skutky k získání plnomocných odpustků

V nové Příručce odpustků je 70 položek modliteb a dobrých skutků obdařených plnomocnými a (nebo) částečnými odpustky.
Za zvláštní zmínku stojí čtyři následující udělení.
Zde jsou: (mějme na paměti, že jenom jeden plnomocný odpustek může být získán stejný den)

1) Plnomocný odpustek je udělen věřícímu, který navštěvuje Nejsvětější Svátost, aby před ní adoroval nejméně půl hodiny.
2) Plnomocný odpustek je udělen věřícímu, který nejméně půl hodiny rozjímá Písmo svaté s úctou povinnou Božímu slovu a formou duchovního čtení.
3) Plnomocný odpustek je udělen věřícímu, který vykonává zbožné cvičení křížové cesty. Kdo nemůže přecházet od zastavení k zastavení, může získat stejný plnomocný odpustek nejméně půlhodinovým čtením a rozjímáním o utrpení a smrti našeho Pána Ježíše Krista.
4) Plnomocný odpustek je udělen věřícímu, který recituje nejméně pět desátků růžence s rozjímáním o jednotlivých tajemstvích v kostele nebo veřejné oratoři nebo v rodině nebo v řeholní komunitě nebo nějakém zbožném sdružení. Pět desátků se má odříkat najednou, a když je to veřejně, jednotlivé zastavení se má oznámit před každým desátkem.

Ve všech těchto případech se má pomodlit podle vlastního výběru Otčenáš a Zdrávas Maria nebo jiné modlitby na úmysl Svatého otce.

K získání plnomocného odpustku jsou nutné čtyři věci:
1) Vykonání skutku, s kterým je spojen odpustek.
2) Svátostná zpověď.
3) Eucharistické přijímání.
4) Modlitba na úmysl Svatého otce.
Navíc je požadováno, aby se nelnulo k hříchu, a to i všednímu.

Podmínky zpovědi, přijímání a modlitby na úmysl papeže mohou být splněny několik dní před nebo po vykonání předepsaného skutku. Ale je vhodné, aby modlitby za papeže a přijímání bylo stejný den jako vykonání skutku.

A ačkoli jedna zpověď stačí pro získání několika plnomocných odpustků v různých dnech, pro získávání denně plnomocných odpustků jděte ke zpovědi nejméně jednou za dva týdny.

Je nutno přijímat eucharistii a modlit se na úmysly Svatého otce k získání každého plnomocného odpustku. Podmínka modlitby na úmysl papeže, jak již bylo uvedeno, je plně splněna jedním Otčenášem a Zdrávas Maria, ačkoliv je možnost pomodlit se jinou modlitbu. (Ale když je předepsána návštěva kostela jako v den památky na všechny věrné zemřelé, předepsané modlitby jsou jeden Otčenáš a jedno Věřím).

Ti, kdo užívají zbožné předměty jako kříže, růžence, škapulíře, medailky se zbožností, když je řádně posvěcen jakýmkoli knězem (jednoduchým pokřižováním a příslušnými slovy), mohou získat částečný odpustek. Ale jestliže je zbožný předmět požehnán papežem nebo nějakým biskupem, věřící, který ho zbožně užívá, může získat také plnomocný odpustek na svátek svatých apoštolů Petra a Pavla, jestliže pronese vyznání víry při použití jakékoli platné formule například Apoštolské vyznání.

Ostatní udělování odpustků.
Jedním z nových předpisů pro získání plnomocných odpustků je, že osoba může získat jenom jeden plnomocný odpustek v jednom dni.
Je jenom jedna výjimka z tohoto pravidla:
osoba, která již tento odpustek získala na tento den a tentýž den je v nebezpečí smrti, může získat plnomocný odpustek spojený s apoštolským požehnáním obvykle udělovaným s posledními svátostmi.

Je stále mnoho modliteb a dobrých skutků, se kterými jsou spojené plnomocné odpustky například:
1. Nejméně půlhodinová adorace před Nejsvětější Svátostí.
2. Přijetí požehnání papeže městu a světu (Urbi et orbi)
dokonce i prostřednictvím rozhlasu.
3. Návštěva hřbitova a modlitby za duše v očistci v době od 25. října do 8. listopadu.
4. Zbožná přítomnost při slavnostním závěru Eucharistického kongresu.
5. Nejméně třídenní exercicie.
6. Veřejná recitace Zasvěcení na svátek Nejsvětějšího Srdce.
7. Veřejná recitace Zasvěcení lidského rodu Kristu Králi na svátek Krista Krále.
8. Hodinka smrti, kdy nemůže být přítomen kněz, aby udělil svátosti a apoštolské požehnání s plnomocným odpustkem za předpokladu, že se tento člověk v životě pravidelně modlil. Je chvályhodné použít kříž k získání tohoto odpustku.
Podmínka „za předpokladu, že se pravidelně modlil“ v tomto případě nahrazuje tři obvyklé podmínky k získání plnomocného odpustku.
A tento plnomocný odpustek může být získán dokonce i tehdy, když tento člověk již získal plnomocný odpustek za nějaký jiný dobrý skutek ve stejný den.
9. Zbožné používání nějakého zbožného předmětu (kříž, růženec, škapulíř, medailka) požehnaného papežem nebo kterýmkoli biskupem. Tento plnomocný odpustek může být získán jen na svátek svatých apoštolů Petra a Pavla a musí se také recitovat vyznání víry například apoštolské vyznání víry.
10. Přítomnost na slavnostním ukončení misie, když se rovněž vyslechla některá kázání během misií.
11. Přijetí prvního svatého přijímání nebo zbožná přítomnost při obřadech prvního svatého přijímání.
12. Pro kněze, který celebruje svou první mši svatou slavnostním způsobem a také pro věřící, kteří jsou zbožně přítomni při této mši svaté.
13. Modlitba růžence v kostele nebo veřejné oratoři nebo v rodině nebo v řeholním společenství nebo ve zbožném společenství. Růžencem se zde míní nejméně pět desátků.
K získání plnomocného odpustku je třeba se modlit růženec nepřetržitě, bez přerušení. K ústní modlitbě musí být přidáno zbožné rozjímání o tajemstvích, při veřejné recitaci tajemství musejí být oznámena podle schváleného zvyku, ale při soukromé recitaci stačí přidat rozjímání o tajemstvích k ústní modlitbě.
14. Pro kněze, který při 25., 50. a 60. výročí svého svěcení na kněze obnovuje své rozhodnutí věrně plnit povinnosti svého povolání…
A jestliže kněz celebruje svou jubilejní mši slavnostním způsobem, věřící při této mši mohou získat plnomocný odpustek.
15. Nejméně půlhodinové duchovní čtení Písma svatého s úctou patřičnou Božímu slovu.
16. Veřejná recitace hymnu Te Deum jako díkučinění poslední den v roce.
17. Zbožná veřejná recitace hymnu Veni Creator
prvního ledna a na Svatodušní svátek.
18. Konání křížové cesty. Na místech, kde jsou vyznačena zastavení, je požadováno zbožné rozjímání o utrpení a smrti Krista (není to nutné přesně ve fázi vyznačené příslušným zastavením) a pohyb od jednoho zastavení k druhému. V případě velkého množství lidí, kdy by pohyb lidí od zastavení k zastavení vedl k rušení, postačuje, aby jen vedoucí se pohyboval od jednoho zastavení k druhému, a zbytek může zůstat na svých místech. Ti, kteří nemohou jít křížovou cestou, mohou získat stejný plnomocný odpustek nejméně půlhodinovým zbožným čtením a rozjímáním o utrpení a smrti Krista.
19. Návštěva farního kostela o poutním svátku nebo druhého srpna (Porciunkula). (Když je předepsána návštěva kostela, je modlitbou na papežův úmysl jeden Otčenáš a Věřím).
20. Při návštěvě kostela nebo oltáře ve dni jejich posvěcení.
21. Při návštěvě kostela nebo veřejné oratoře nebo poloveřejné oratoře pro ty, kteří mají právo ji použít na den všech věrných zemřelých. Tento plnomocný odpustek je použitelný jen ve prospěch duší v očistci. Se souhlasem ordináře smí být získán na svátek všech svatých nebo následující neděli.
22. Obnova křestních slibů použitím jakékoli obvyklé formule během oslavy velikonoční vigilie nebo při výročí vlastního křtu.

 

Zdroj: Nové předpisy o odpustcích; Co jsou a jak získat odpustky, P. Winfrid Herbst S.D.S