Suchov a Boršice u Blatnice tvoří jednu farnost se sídlem v Boršicích u Blatnice. Suchov patří k nejstarším osadám Horňácka a má svůj původ v druhé polovině 13. století. Je spojován z kolonizaci Boreše z Rýzmburka, který založil kromě Boršic u Blatnice také osady s původním německým obyvatelstvem Horní Němčí, Dolní Němčí a Suché Němčí nebo Suchoněmčí což je dnešní Suchov. Jinými slovy můžeme říct, že Suchov a Boršice mají stejného zakladatele a jsou ze stejného období.
Zhruba 100 let později u Suchova vznikl středověky hrad Kanšperk (Gansberg), který držel rod Husů, od něhož dostal svůj název (německý husa se řekne Gans). Historie hradu Kanšperk není bohužel nijak slavná a dlouhá. Zřejmě mu neprospělo, že jeden z jeho majitelů byl nepřítelem husitů a tak pravděpodobně byl zničen za 2. husitské války, poněvadž je v r. 1486 uváděn jako pustý. Celá historie hradu se tak zapsala do dějin jen v úseku kolem 100 let. A z hradu dodnes v podstatě nezůstalo vůbec nic.
Úpadek hradu zřejmě potáhl za sebou i to, že zpustla celá obec. Z roku 1516 pochází významný doklad o lidnatosti jednotlivých obci ležících na strážnickém a ostrožském panství. V tomto přehledu Suchov chybí, zřejmě proto, že byl tou dobou již pustý.
Pak ale přichází nová etapa dějin suchovské obce. V 16. století přichází sem několik rodin Horňáků pocházejících ze slovenské Žiliny. Z roku 1617 pochází další významný dokument tzv. strážnický urbář, ve kterém se již uvádí, že na Suchově je 36 usedlostí.
Pak přichází další docela významné roky. Rok 1781 – do Boršic u Blatnice nastupuje první duchovní správce. Je jím P. Antonín Bíleček, který se stal nejdéle sloužícím knězem v naší farnosti. V boršické farnosti byl 35 let.
V roce 1782 je vysvěcená nová fara v Boršicích. Ve farní kronice se k tomu to místu uvádí, že než se fara v Boršicích vystavěla, duchovní správce bydlel v jednom selském stavení. Pak přichází rok 1788, který je rokem vysvěcení boršického kostela. Hned na první straně farní kroniky se uvádí tento údaj z roku 1898: „Do Boršic je přifařená osada Suchov, vzdálená ¾ hodiny. Čítá 860 katolíků, 106 nekatolíků augšpurského a helvetského vyznání a 14 Židů.“ Celkem tedy 980 občanů.
Tady je nutné poznamenat, že původně naši farnost tvořily nejen Boršice a Suchov ale i Suchovské Mlýny. Suchovské Mlýny byly úředně přifařeny k farnosti Nová Lhota až v roce 1892.
Dne 22. října 1922 se v Suchově konala velkolepá slavnost. Konalo se tam posvěcení kaple pod nově vystavenou zvonici, a posvěcení sochy Božského srdce Páně, kterou pro tuto kapli zakoupili manželé Jiří a Alžběta Migotovi ze Suchova.
U příležitosti tohoto posvěcení se konala polní mše svatá u nové zvonice. Odpoledne pak bylo další svěcení a to nového kamenného kříže na suchovském hřbitově. Kapli, sochu Srdce Páně a hřbitovní kříž posvětil farář z Boršic, P. Vincenc Procházka. Zvonici a kamenný kříž na hřbitově postavila na vlastní náklady obec suchovská obnosem 50 000 korun. Starostou byl tehdy rolník Martin Vaněk.
Dne 23. října 2005 během slavnostní mše svaté byla vysvěcena nová kaple sv. Lukáše na Suchově. Slavnostního posvěcení se ujal olomoucký světicí biskup Mons. Josef Hrdlička. V oltáři jsou uloženy ostatky sv. Jana Sarkandra. Od té doby se v kapli pravidelně konají bohoslužby. Vždy každou neděli a středu.
Ke dni 18. října 2015 bylo v suchovské kapli katolickým způsobem pokřtěno 16 děti. Stejný počet 16, bylo biřmovaných. Katolických svateb bylo zde 8. 176 lidí přijalo v této kapli pomazání nemocných. A bylo zde 45 katolických pohřbů.